Vztahy #2 - Můj příběh!

Tak abych začala od začátku. Mě v té době bylo 15, měla jsem za sebou první sexuální zážitek a byla jsem ráda, když se na mě nějaký kluk v té době vůbec podíval (ale to v příštím "dílu"). Jemu bylo myslím čerstvých 21 (ano byl o HODNĚ starší, ale nechoval se tak). Říkejme mu X.
Aby jsme si to ujasnily, jsem taková lehce švihlá a hodně sportovně aktivní, jezdím na závody s gymnastikou atd.


No ale pokračujeme v příběhu. Byli závody v gymnastice a já měla takovou šílenou náladu. Pořád jsem musela někoho provokovat a "hrát" si. On byl jediný, který mě taky provokoval a nechal si to líbit. Ten klučina, X, tam byl jako trenér, tak jako já. No nějak se to celý zvrhlo a začali jsme spolu flirtovat (teď jak na to vzpomínám, chce se mi trochu zvracet). Ještě ten den jsem mu napsala a dejme tomu, že sem ho začala balit. Chyba. I když jsem moc dobře věděla, že ho nikdo nemá rád, že je uzavřenej a že to asi bude průšvih, tak jsem to sbalila. Proběhlo spousta romantických gest a já byla ráda, že nejsem sama.

Po nějaké době jsem ale zjistila, že s ním nechci být. Vždycky jsem měla nějakou chvilku, kdy jsem měla chuť se s ním rozejít. Proč jsem to neudělala? Protože je těžký rozejít se s osobou, která vím vtlouká neustále do hlavy, jak vás miluje a že bez vás nebude moct žít. Že všechny činnosti dělá kvůli vám i ty co dělal dřív ještě před tím, než jsme se potkali. Říká se tomu psychicky vydírat.

Před zhruba dvěma měsícema sem si uvědomila. Však je mi 16! (ano roky plynou a já byla o rok starší, tak jako on. BTW byli jsme spolu už víc jak rok.) Nemůžu v tomhle věku být s jednou osobou celý život a ještě k tomu s někým, kdo se mi skoro vůbec nelíbí a leze mi na nervy.

To rozhodnutí, opustit ho, jsem dostala po plese. Byl to ples jedné vysoké školy. Tam jsem se bavila, nemyslela jsem na kluky a užívala jsem si. Tancovala jsem, a párkrát jsem si lokla piva (ano párkrát).
Abych byla trochu přesnější, do té doby jsem se nikdy ani trochu neopila. Nekouřila sem (to teda pořád nedělám) a nikdy jsem neměla tvrdý alkohol. Pivo jsem nezvládla vypít sama... Ale pokračujeme dál.

Ten den se mi poprvé motala hlava po pivu. Měla jsem takzvaně naváto :D . Na tom plese sem byla až do pul druhé a pořád jsem tancovala.

Druhý den (teda ten den ráno), jsem si pořád psala s X. A ten vztah trval ještě pár týdnů. Ničilo mě to a já si prostě uvědomila, začni žít holka! Od té doby každý pátek chodím s partičkou na pivo. Když jsem tam byla podruhé, tak jsem se nadobro rozhodla, že se s ním chci rozejít a to jsem také druhý den udělala. Napsala jsem mu smsku (chápejte to, je to nejrychlejší způsob!). Další komická pohroma :D . Začal mi říkat, jestli to zase není zkrat, jestli to není jen unáhlené rozhodnutí a že s ním přeci mám být až do konce život a mít s ním 4 děti a dům atd. Začal volat mé mámě. Začal psát bráchovy a tátovy. No sesypal se pro něj v tu chvíli asi celý svět. Tu dobu mu bylo 23! Co chce od 16leté holky. Domluvili jsme se na tom, že si dáme jen pauzu a že si za měsíc napíšeme. Dala jsem mu falešnou naději.

Přestal chodit na tréninky a úplně jsme si přestali psát. Uvědomila jsem si, že mi to naprosto vyhovuje a rozhodně se necítím osaměla. Každý pátek jsem šla na pivko.
Jednoho dne (asi po tom měsíci, nepočítala jsem to), přišel a začal se semnou hádat a říkal mi jak sem se změnila, jak se přetvařuju. Upřímně, teď jsem taková, jaká doopravdy jsem, ne jako ta holka předtím! Ten den pak psal bráchovy (14tiletému). A za každou cenu chtěl, aby s ním byla. Začal říkat, jak jsme byli jako jeho rodina atd... Prostě vyděračské kecy. Nejspíš si ani neuvědomuje, jak se chová.

(jen pro info, pokecat si každý pátek taky chodí i když teda on spíš jen sedí a čučí.)

No pokračujme v příběhu. Nedávno jsem měla 17té narozeniny. Rozhodla jsem se, že to trochu oslavím právě v pátek s partičkou. On jak jinak, taky přišel. Já už jsem před tím do sebe nalila asi čtvrt vodky s džusem. Nic jsme necítila, až když jsem si dala to pivo. To už sem byla trochu opila. Potom sem do sebe klopla panáka a ještě jedno pivko. Jen pro představu :D . Opilá jsem byla jen trochu.

X-ko do mě začalo něco hustit. Nějaký kecy o tom, že taková vlastně nejsem. Že se přetvařuju a tak. To mě docela našvalo. Jestli se mnou chce být za dobře, nemůže dělat tohle! On odešel někdy v půl jedenácté (Měl v sobě jen jedno pivo). V tramvaji když jel domů, tak zavolal bráchovy a chtěl mluvit s mou mámou. Začal ji říkat, jak jsem se strašně ožrala a jak jsem mimo a že do sebe házím panáka jeden za druhý. Totálně si začal vymýšlet. Máma z toho měla srandu a čekala, že nezvládnu domů přijít po svých. Byla překvapená, když jsem přišla a byla jsem v pohodě. Nemotala jsem se a vnímala jsem. Sama mi pak říkala, však ty nejsi opilá, tak co to kecal.

Trvalo mi dlouho, než jsem pochopila, že miluje sám sebe a že nechce abych byla šťastná já, ale on. Jemu bylo semnou dobře a chce aby to tak bylo dál a ani nehledí na mé pocity. Jak se cítím a jak moc mě odpuzuje. (má nepříjemné tiky a nutkání pořád něco vysvětlovat... kdyby jste ho znali, pochopili by jste)

Tak holky, pokud chcete nějakého hodného kluka. Vykašlete se na to. Sice vás miluje, ale je to chlap a když mu nedáte to co chce, začne být hnusný!...

Nezapomeňte mi napsat váš názor do komentáře, ať rozjedeme nějakou diskuzi.